Berthold Leibinger se narodil 26. listopadu 1930 ve Stuttgartu jako syn chirurgického mechanika a obchodnice s uměleckými předměty v oblasti vychodoasijských starožitností.
Život Bertholda Leibingera: Pohled zpět ze čtyř perspektiv
Inženýrský talent, připravenost na rizika, otevřenost vůči světu: mnoho jeho současníků označuje tyto vlastnosti Bertholda Leibingera jako recept na úspěch pro jeho osobní úspěch a vzestup společnosti TRUMPF až na světového lídra v konstrukci strojů a v laserové technologii.
Svou velkou chutí stále zkoušet něco zcela nového vytvořil Leibinger ze společnosti TRUMPF za více než pět desetiletí garanta inovací. Přitom mu nepomáhala jen jeho pracovní disciplína – formována jeho protenstantsko-pietistickou výchovou v Korntalu – ale i jeho láska k technice a otevřenost vůči světu, které mu rovněž byly jeho rodiči předány. Jeho otec, vyučený chirurgický mechanik, pocházel z rodiny s kořeny v lékařské technice, jeho matka provozovala ve Stuttgartu obchod s produkty z východní Asie. Leibinger se proto záhy odvážil vyrazit do zahraničí, aby mohl následně samostatně zavádět důležité technologické vývojové skoky do svého podniku a mohl tak ze společnosti TRUMPF vybudovat globálního hráče.
Se svou manželkou Doris má Berthold Leibinger tři děti. V roce 2005 předal pozici předsedy správní rady své dceři Nicole Leibinger-Kammüller, syn Peter Leibinger se stal zastupujícím předsedou. Nejmladší dcera Regina Leibinger vede v Berlíně architektonickou kancelář Barkow Leibinger.
Berthold Leibinger nebyl jen nadaný podnikatel a inženýr s trvalou vůli ke změně, ale také člověk veřejného života, který své činy vždy uskutečňoval s ohledem na přínos ve společenském a kulturním životě. Vlivy, které ho formovaly, jeho nejdůležitější vynálezy a podnikatelská rozhodnutí, jakož jeho působení v hospodářství, politice a společnosti jsou shrnuty na této stránce.
„Zvědavost jako základní stav“
Dětství, rodný dům a vzdělání – Berthold Leibinger a jeho rané vlivy
Leibingerova vynalézavost a inženýrský talent jako garance inovací v opracování plechu
Internacionalizace, nezávislost, blízkost zákazníkům: Podnikatelské principy Leibingera jako motor pro vzestup společnosti TRUMPF
Po svém pobytu v Americe byl Leibinger od roku 1961 vedoucím oddělení konstrukce ve Weilimdorf, které v té době zaměstnávalo sedm pracovníků. V této funkci realizoval mnoho důležitých nových konstrukcí, které vedly ke kompletnímu přepracování výrobního programu společnosti TRUMPF a vytvořily základ pro pozdější růst.
Od roku 1966 do roku 1978 byl Leibinger technickým ředitelem a společníkem. Během této doby spolu se společníkem Hugem Schwarzem důsledně prosazovali internacionalizaci společnosti, zakládali dceřiné společnosti, mj. ve Švýcarsku, i odbytové a servisní společnosti na mnoha evropských klíčových trzích. Až dodnes zůstává blízkost zákazníkům jedním z nejdůležitějších pilířů úspěchu společnosti TRUMPF.
Leibinger otevřel v roce 1969 první zahraniční výrobní závod mimo Evropu. Společnost TRUMPF se mu záhy podařilo etablovat ve Spojených státech ve Farmingtonu (stát Connecticut) na východním pobřeží. Odtud totiž byl v té době ovládán světový trh s obráběcí stroji. Ještě dnes je USA po Číně největším zahraničním trhem společnosti TRUMPF mimo Evropu.
Od své diplomové práce vlastní Leibinger několik patentů na své vynálezy. Díky výnosu z nich postupně získával akcie společnosti. V roce 1978, když mu bylo 48 let, vlastnil Leibinger většinu akcií společnosti TRUMPF.
V roce 1978 převzal Leibinger předsednictví správní rady a společnost TRUMPF poprvé překročila obrat 100 milionů německých marek. Až do předání vedení společnosti v roce 2005 vybudoval Leibinger ze společnosti TRUMPF globálního hráče s obratem 1,4 miliardy eur s cca 6 000 zaměstnanci.
V roce 2005, ve věku 75 let, se Leibinger po 40 letech ve vedení společnosti rozhodl předat vedení další generaci. Jeho dcera Nicola Leibinger-Kammüller se stala předsedkyní správní rady, jeho syn Peter Leibinger zastupujícím předsedou. Berthold Leibinger převzal místo předsedy dozorční rady, které zastával až do roku 2012.
Mecenáš a veřejná osobnost: Působení Leibingera mimo hranice podniku
Leibinger během svého života vykonával mnoho čestných úloh v oblasti svazové politiky. Byl tedy mj. prezidentem Průmyslové a obchodní komory středního Neckaru (Industrie- und Handelskammer Mittlerer Neckar) a prezidentem Spolku strojního průmyslu a konstrukce zařízení (Verband Deutscher Maschinen- und Anlagenbau e. V. (VDMA)). V letech 1995 až 1998 byl Leibinger kromě jiného také členem rady pro výzkum, technologii a inovaci spolkového kancléře.
Výsledky v oblasti inženýrství, kterých Leibinger dosáhl, byly předmětem bezpočtu uznání. V roce 1990 mu byl Univerzitou Stuttgart na žádost Fakulty designu a výrobního inženýrství udělen "čestný doktorát ve strojírenství". V září 2014 obdržel cášskou inženýrskou cenu od RWTH Cáchy a města Cáchy (Aachen). Nadace Werner-von-Siemens-Ring ho v roce 2006 vyznamenala nejvýznamější německou cenou za techniku.
V roce 2006 mu spolkový prezident udělil Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo. V dubnu 2016 mu udělilo Jeho Veličenstvo císař Japonska "Řád vycházejícího slunce na límci se zlatými paprsky", který předal v září 2016 v Berlíně japonský velvyslanec Takeshi Yagi.
Leibinger se po mnohá desetiletí angažoval i v kulturní a společenské oblasti. Byl předsedou Kruhu přátel německého literárního archivu Marbach (Freundeskreis des Deutschen Literaturarchivs Marbach e.V.) a v letech 1989 až 2015 byl předsedou správní výboru Mezinárodní Bachovy akademie (Internationale Bachakademie). V roce 2005 Leibinger založil spolu s dalšími osmi představiteli společností Továrnu znalostí (Wissensfabrik), hospodářskou inciativu na podporu vzdělávání a podnikání v Německu.
Leibinger působil v řadě dozorčích výborů německých akciových společností. V letech 1999 až 2003 takto předsedal dozorčí radě společnosti BASF AG a byl členem dozorčí rady BMW AG a Deutsche Bank AG.
V roce 1992 Leibinger založil obecně prospěšnou Nadaci Bertholda Leibingera, která své výnosy věnuje výhradně na kulturní, vědecké, církevní a charitativní účely. Od roku 2000 se uděluje mezinárodně respektovaná Cena za inovace Bertholda Leibingera a podobně od roku 2006 Cena budoucnosti Bertholda Leibingera pro aplikované laserové technologie.